Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

K známějším tzv. lidovým loutkářům Moravy patří V. Fink, J. Šimek,
J. Ruml, M. Doležal, Kučerové, Tříškovi, Kopečtí, Berouskové, Flachsové,
Pflegrové a Noví. V osobité dynastii Pflegrů se dochovaly jedny
z nejstarších a nejvzácnějších marionet české provenience z mirotické
dílny M. Sychrovského asi z poloviny 19. století. Za nejpozoruhodnější
marionetáře Moravy lze považovat rod Flachsů, a to obzvláště kvůli
ojedinělým osobitým loutkám, které se v divadlech jeho příslušníků
vyskytovaly. Údajně je řezali Flachsové sami.

Popularita kočovného marionetového divadla podnítila masový rozvoj
amatérského loutkářství v první polovině 20. století. Hojně vznikala
spolková, školní i rodinná loutková divadla. Mezi světovými válkami
v záplavě amatérských scén vynikly na Moravě svou uměleckou úrovní
a překonáním tradicionalistického způsobu tvorby Loutkové divadlo
Radost Osvětového svazu v Břeclavi, Kašpárkova říše v Olomouci-
Hejčíně a Šindlerovo loutkové divadlo Radost v Husově domě v Brně.
V kontextu fenoménu tzv. rodinného loutkového divadla se na Moravě
v roce 1920 stalo ojedinělým vydání kubizujícího „Českého loutkového
divadla“ od brněnského architekta Miroslava Koláře. Fakticky šlo o první
větší souhrnné (proscénium i dekorace) průmyslově vyráběné divadlo,
přitom velmi avantgardní co do tvářnosti i technologie.

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground