Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

Přestože se v Brně nachází nejstarší dodnes stojící divadelní budova
ve střední Evropě, tzv. Reduta na Horním náměstí (dnes Zelném trhu),
neměly česky mluvící divadelní soubory příliš možností tuto budovu
ke svým aktivitám využívat, a to až do vzniku první republiky. Kočovné
divadelní společnosti, stejně jako ochotnické divadelní skupiny, se musely
spokojit se společenskými sály v různých brněnských hostincích. Situaci
částečně pomohl vyřešit Besední dům, v jehož omezených podmínkách
se hrávalo profesionální i ochotnické divadlo v české řeči v letech 1873
– 1884. V roce 1881 bylo zřízeno tzv. Družstvo českého národního
divadla v Brně, které získalo koncesi pro provozování českých her.
To v Brně zakoupilo dům U Marovských na Radvitově náměstí, v němž
bylo v roce 1884 otevřeno Prozatímní národní divadlo v Brně, nazývané
lidově Divadlo na Veveří.

Od počátku existence brněnského divadla se jeho vedení soustředilo
na složení a rozvíjení všech souborů, jež byly svou kvalitou srovnatelné
s divadlem pražským. Během dvou desetiletí se ustavila členská základna
souboru operního a činoherního. Brněnským divadlem ještě v době svého
kočovaní prošli a znovu se do něj v rámci hostování vraceli vynikající herci
pražského divadla Marie Hübnerová a Eduard Vojan, na pohostinská
představení přijížděli také světově proslulí operní pěvci Ema Destinová
nebo Karel Burian.

V operním souboru dominoval Cyril Metoděj Hrazdira, první dirigent
Janáčkovy Lišky Bystroušky. V činohře se uplatňovali členové významných
hereckých rodin, mj. Aloise Vojty–Jurného a Emy a Ladislava Pechových.
Stejně jako v Praze, vznikala i v Brně v průběhu dvacátých let minulého
století svérázná avantgardní divadelní sdružení. Z uměleckého hlediska
je bezesporu nejvýznamnějším z této řady Českého studio, založené
brněnskými konzervatoristy vedenými Vladimírem Gamzou (1902 –
1929) za ideové podpory Jiřího Mahena. Jiným takovým souborem
ovlivněným do určité míry poetikou Voskovce a Wericha byla Akademická
scéna působící v tehdy novém divadle na Výstavišti (1928 – 1931).
V roce 1929 se režisérem a dramaturgem Národního divadla v Brně stal
Jindřich Honzl (1894 – 1953) a režisérem a organizátorem vznikajícího
Studia Národního divadla v Brně Emil František Burian (1904 – 1959).
Přestože jejich působení v Brně se omezilo na pouhá dvě léta, vznikly
zde pod jejich vedením pozoruhodné inscenace, které napomohly oživit
neutěšenost zdejší činohry.

Literární dílo bratrů Aloise a Viléma Mrštíkových, je silně provázáno
s moravskou tématikou. Zatímco starší z této autorské dvojice, Alois
(1861 – 1925), ve své samostatné tvorbě vynikl jako autor krátkých próz
(Dobré duše, Hore Váhom aj.), profiloval se mladší Vilém (1863 – 1912)
jako romanopisec ovlivněný do jisté míry ruským kritickým realismem
a francouzským naturalismem. V jeho románech Santa Lucia (1893)
a Pohádka máje (1897) vnímáme silné autobiografické prvky, které vypovídají o ztrátě iluzí moravského studenta ve velkoměstském prostředí.
Nejvýznamnější díla však bezesporu vzešla ze spolupráce této autorské
dvojice – za vrcholný typ českého realistického dramatu je považována
jejich společná hra Maryša (1894) a jejich devítidílná románová kronika
Rok na vsi (1903 – 1904) není dodnes v české literatuře překonaná.
Od poloviny padesátých let minulého století začala na Moravě vznikat
divadelní sdružení, která svým způsobem navázala na poetiku
předválečného divadla avantgardního. V těchto souborech docházelo
k oživení tradice autorských, literárních, kabaretních a satirických scén.
V průběhu následujících desetiletí se začaly rozvíjet soubory, jež měly
značný podíl na rozvíjení alternativní linie divadelní kultury a rozšíření
nabídky směrem k netradičním divadelním formám. Za všechna sdružení
jmenujme satirický kabaret Večerní Brno (1959 – 1992), Divadlo X (1959 –
1989) profilující se jako divadlo poezie a na laboratorní práci soustředěný
soubor QUIDAM (1966 – 1972), poetické divadlo Nepojízdná housenka
(1982–1985) a soubor nazvaný Ochotnický kroužek (1985–1990). Mezi
vrcholné projekty tohoto typu patří soubory Husa na provázku (od roku
1967) a Hanácké divadlo (HaDivadlo, 1974 – 1985 v Prostějově a od roku
1985 v Brně).

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground