Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

Významným fenoménem hudebního života na Moravě v 19. století
je prostředí starobrněnského augustiniánského kláštera, který byl
intelektuálním, kulturním a navíc slovanským centrem širokého okolí.
Mimo jiné zde působil i přírodovědec Johann Gregor Mendel (1822 –
1884) a především osvícený opat Cyril František Napp (1792 – 1867).
V Brně začala vznikat vedle německých spolků i řada českých sdružení,
z nichž nejvýznamnější byla nesporně Beseda brněnská. Z dalších
významných spolků, které sídlily v Besedním domě, připomeňme alespoň
Řemeslnickou jednotu Svatopluk, Český čtenářský spolek, Ruský kroužek
či Klub přátel umění, mezi jehož členy patřily vedle Leoše Janáčka takové
osobnosti jako Dušan Jurkovič, Karel Elgart, Josef Šíma, Jaroslav Syřiště
či Jaroslav Helfert.

Další brněnský spolek Vesna se postupně proměnil v Ženskou vzdělávací
jednotu (1872) a nakonec v Ženský vzdělávací a výrobní spolek Vesna
v Brně (1888). Počáteční zaměření spolku na rozvoj vzdělanosti žen, které
se mělo odrazit ve vyšší kvalitě nové populace, však daleko překročilo
původní hranice. Vesna kolem sebe soustředila přední osobnosti
kultury českého Brna (František Bartoš, Leoš Janáček, Františka
Stránecká, Gabriela Preissová, Dušan Jurkovič, Joža Uprka, Josef
Merhaut aj.). V jejím působení se zřetelně uplatňuje národně buditelská
a manifestační funkce, která nakonec nabyla politického charakteru.
Vesna pozoruhodným způsobem uplatnila lidovou kulturu ve školní výuce
a významně se zasloužila o úspěšnou prezentaci Moravy na Národopisné
výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895.

S nepřehlédnutelnou osobností Leoše Janáčka je spojena rovněž historie
opery a baletu Národního divadla v Brně. Vedle těsného spojení s jeho
operní tvorbou je nutno zmínit také progresivní dramaturgii, která přinesla
nejednu československou, ale i světovou premiéru.
Většina Janáčkových oper poprvé zazněla právě na brněnské scéně.
Připomenout je třeba tehdejšího šéfa a dirigenta Františka Neumanna
(1874 – 1929), výtvarníky Eduarda Miléna (1891 – 1976), Vladislava
Hofmana (1884 – 1964) a Josefa Čapka (1887 – 1945). Díky světovým
premiérám oper Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc
Makropulos a Z mrtvého domu bylo brněnské Národní divadlo v centru
pozornosti celého kulturního světa.

Na slavnou éru dvacátých a třicátých let 20. století (vznik Klubu
moravských skladatelů první předseda Leoš Janáček, ad.) navázali
v šedesátých letech 20. století v Národním divadle dirigent František Jílek
(1913 – 1993) a dramaturg Václav Nosek (1921 – 2000). Opět tak v Brně
zazněly některé československé i původní premiéry naší i světové hudby.
V Brně se také prosazují nové tendence akceptující vývoj západní hudby,
hledání, experimentování, propojení výtvarného a hudebního umění
(audiovizuální kompozice Chatrný – Piňos) atd.

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground