Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

Proces zvaný národní obrození, tedy utváření moderního českého
národa, jeho emancipace v rámci rakouské monarchie podepřená
formováním samostatného spisovného jazyka, prožilo teritorium
historické Moravy a Slezska o něco později: teprve třicátá léta 19. století
přinášejí zde rozmach vlasteneckého společenského života, jaký české
regiony poznaly na přelomu století. Bouřlivá léta 1848 – 1849 reprezentují
F. M. Klácel a A. V. Šembera, redaktoři vlasteneckých Moravských novin.
F. M. Klácel založil rovněž utopické Českomoravské bratrstvo, jehož
členkou byla i Božena Němcová. další výraznou osobností byl „Moravský
papež“, jak byl nazýván zemský archivář Vincenc Brandl, ve druhé
polovině 19. století vedoucí osobnost moravského obrození.

Mladou Moravou se zase označovali studenti absolvující česká gymnázia
v sedmdesátých letech 19. století. Maryša (1894) Aloise a Viléma Mrštíků
pomáhala prosadit na česká jeviště nový směr – realismus. Symbolista
Otokar Březina pak ovlivnil od přelomu 19. a 20. století několik generací
českých básníků. Solitér Josef Florian svým nakladatelstvím ve Staré
Říši přináší syté barvy do palety české nakladatelské činnosti již
od 1. světové války, stejně jako kontroverzní kněz Jakub Deml čeří v té
době hladinu české prózy. Anarchista S. K. Neumann prožívá na Moravě
dobu okouzlení přírodou i zaujetí nastupující technickou civilizací.

A známé Lidové noviny! List kultivovaný, pohotový, jazykově precizní,
výtvarně kvalitní a redakčně bohatý. Zakládal si na spolupráci se známými
vědci, spisovateli, ekonomy. Psal pro něj i Leoš Janáček a jeho kompozice
jsou naopak inspirovány texty v Lidových novinách publikovanými.
Zhudebnil i některé ze sociálních básní průmyslového severu, Slezských
písní, vydaných nejprve anonymně, poté pod pseudonymem Petr Bezruč.
Nepřehlédnutelnou postavou je také Jiří Mahen – spisovatel, dramaturg,
knihovník, kulturní organizátor. Spoluzaložil v Brně i levicový Index (1929),
jeden z výrazných časopisů té doby.

Vycházejí zde také ceněné společenské žurnály (Salon a Měsíc, Bytová
kultura, později unikátní Velehor). Významná byla brněnská rozhlasová
škola třicátých let 20. století, v šedesátých letech pak byla na Moravě
nepřehlédnutelná taková jména jako Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek
či Jan Skácel.

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground