Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

Císař Josef II. (1765/1780 –1790) proslul řadou reforem. K nejvýznamnějším
patří garance náboženské svobody formou tolerančního patentu,
vydání občanského zákoníku, reformy ve správě státu, zrušení cenzury
a trestu smrti a zejména vydání patentu o zrušení nevolnictví v roce
1781, které přineslo osobní svobodu poddaným. Josef II. se zajímal
o práci rolníků a možnosti jejího zlepšení. Často cestoval inkognito po
říši v masce „hraběte z Falkensteinu“, aby poznal život a práci svých
poddaných, již si neváhal i vyzkoušet. Jeho „císařská orba“ u Slavíkovic
se stala vděčným tématem ve výtvarném umění.

Již v roce 1796 bylo připraveno rovněž vybudování zemského muzea
jako centra vědeckého života země. Jeho zřízení podpořil v memorandu
z roku 1816 hrabě František Hugo Salm–Reifferscheidt, předseda
Moravskoslezské společnosti pro zvelebování orby, přírodoznalství
a vlastivědy (k.k. Mährisch-Schlesische Gesellschaft zur Beförderung des
Ackerbaures, der Natur- und Landeskunde), známé také zkráceně jako
Hospodářská společnost. Již v roce 1806 se na výzvu rakouské vlády
nejrůznější moravské vědecké společnosti sloučily, aby posléze v roce
1811 připojením Slezské zemědělské společnosti došlo k vzniku zmíněné
Hospodářské společnosti, jejímiž tiskovými orgány byla periodika
Mittheilungen a Notizenblatt. Na předložení uvedeného memoranda
z roku 1816 se podílel rovněž prezident zemského apelačního soudu
hrabě Josef Auersperg. Teprve 29. července 1817 však získala
Hospodářská společnost od císaře Františka I. oficiální souhlas s jeho
zřízením. Založení zemského muzea, pojmenovaného po samotném
císaři Františkovi, oficiálně vyhlásil 24. března 1818 moravský místodržitel
hrabě Antonín Bedřich Mitrovský. Mezi významné členy řady sekcí
Hospodářské společnosti patřili například A. Zawadski, M. V. Trapp,
F. C. Napp, F. Živanský a od roku 1854 také zakladatel moderní genetiky
J. G. Mendel, který plné členství v přírodovědné sekci získal v roce 1855
a o něco později byl zvolen do centrálního komitétu. Moravské zemské
muzeum tedy patří nesporně nejenom mezi nejstarší instituce tohoto
druhu v Evropě, ale je jedinou dodnes kontinuálně fungující odbornou
a vědeckou institucí na světě, na jejímž rozvoji a badatelském programu
se aktivně podílel právě světově proslulý zakladatel genetiky. Mendel
svým objevem popsal kontinuitu dědičné informace, jak se přenáší přes
generace. Rozřešil staletou záhadu podstaty dědičnosti a variability,
položil základy genetiky a otevřel cestu vedoucí přímo k objevu struktury
DNA.

Své objevy pak publikoval ve stěžejních studiích Versuche über
Pflanzen–Hybriden. (Pokusy s hybridy rostlin) a Ueber einige aus
künstlicher Befruchung gewonnenen Hieracium–Bastarde. (O některých
křížencích jestřábníku získaných umělým oplozením) v tiskovém
orgánu přírodovědné sekce Hospodářské společnosti Verhandlungen
des naturforschenden Vereines in Brünn.

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground