Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

V epoše středověku se výstava zaměřuje především na to, čím Morava
obohatila evropskou středověkou kulturu a snaží se naznačit některá
specifika, jimiž se toto území odlišuje od nejbližších sousedů.
Ač jde o chronologicky nedlouhé období – 12. až 15.století, šíře
problematiky, kterou zahrnuje, je veliká, a proto je potřeba několika
oborů k jejímu postižení (historie, archívnictví, dějiny umění, etnografie,
archeologie).

Ze široké palety problémů týkajících se středověku vyberme jen některé:

1. Významné události odehrávající se na Moravě, které mají vztah
k osudům českých zemí jako je bitva u Loděnic r. 1185, Tataři na Moravě,
bitva na Moravském poli r. 1278, osudové olomoucké události – vymření
Přemyslovců r. 1306, prohlášení Matyáše Korvína českým králem
r. 1469, pohled na Brno jako na sídelní město moravských Lucemburků
Jana Jindřicha a Jošta, husitství na Moravě jako víceméně panská
záležitost proti markraběti, biskupovi a královským městům.

2. Středověkou architekturu a umění na Moravě lze členit na církevní
(v časové posloupnosti zmiňme rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě, kostel
v Řeznovicích, tišnovský klášter Porta Coeli, baziliku sv. Prokopa
v Třebíči, kostel Nanebevzetí P. Marie na Starém Brně) a světské (portál
Staré radnice v městském prostředí, hrad Pernštejn). Výraznou kapitolu
představuje církevní umění, kam patří románský krucifix či monstrance
z Uherského Hradiště a středověké sochařství, zastoupené např.
Madonou ze Znojma.

3. Hmotná kultura, tzv. příběhy předmětů všedního dne, je ve výstavě
představena archeologickými nálezy, jako jsou loštické poháry, brněnské
poháry, akvamanile, kamnářské výrobky, či zbraně (meč, ochranná zbroj
– kónická přilba – šišák, kbelcová přilba).

4. Specifikum Moravského zemského muzea je pro období středověku
dlouhodobý systematický výzkum zaniklých středověkých vesnic, např.
Pfaffenschlag, Mstěnice, Konůvky, Bystřec. Dispozice těchto vsí i jejich
prozkoumané objekty zachycují názorné modely a ilustruje zemědělské
nářadí z archeologických výzkumů v porovnání s etnografickými sbírkami.

Moravské středověké mincovnictví se představuje především denárovými
ražbami moravských údělných knížat, později moravských markrabat,
a také olomouckého biskupství, které zaujmou svou vysokou uměleckou
úrovní mincovních obrazů. Po téměř stoleté přestávce obnovil na konci
14. století systematickou ražbu mincí na Moravě markrabě Jošt. Oběživo
později doplňují i ražby z městských mincoven.

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground