Moravské zemské muzeum
Národní muzeum

Z doby bronzové (2 000 – 800 př. n. l.) jsou prezentovány dva
chronologické úseky. V závěru starší doby bronzové, na Moravě
reprezentovaném věteřovskou skupinou (1 650 – 1 500 př. n. l.), se
střední Podunají včetně jižní Moravy ocitá na severozápadní periferii
vyspělých, urbánních civilizací jihovýchodní Evropy včetně východního
Středomoří. O kontaktech věteřovské skupiny s tímto prostředím svědčí
specifické artefakty z hradisek u Blučiny (okr. Brno-venkov) a Věteřova
(okr. Hodonín) – především kostěné a parohové předměty zdobené rytou,
tzv. mykénskou vlnovkou a unikátní nález tzv. chlebového idolu.

V mladší a pozdní době bronzové (1 300 – 800 př. n. l.) se jižní Morava
stává součástí kultury středodunajských popelnicových polí. K jejím
nejvýznamnějším lokalitám zde náleží hradisko a pohřebiště v Brně-
Obřanech a prostá otevřená osada u současné obce Lovčičky (okr.
Vyškov). Jeden z nejpozoruhodnějších nálezů z obřanského pohřebiště
představuje unikátní bronzová stylizovaná plastika koně. Vysokou úroveň
kovotepecké výroby a současně jedinečnou ukázku ochranné zbroje
pozdní doby bronzové demonstruje bronzová náholenice z Kuřimi.

© Moravské zemské muzeum 2010, vytvořila Adamna NET (www.adamna.net)
bground